Rangers - Plavci

Honza Vančura má svou dvanáctistrunnou kytaru a sedí obklopen dalšími členy Rangers okolo stolu, na kterém leží noty, texty písní a seznamy skladeb. Úkolem je sestavit repertoár na večerní vystoupení, přibližně 50 písní, které budou silvestrovský večer na Ogaru provázet od devíti do půl druhé. Pro spoustu kapel jistě kritická situace a dlouhé zamýšlení, jaký roh ještě prohrábnout, případně kde si nějaké písně půjčit. Jak se ukázalo, Rangers mají přesně opačný „problém“. Dalo by se to říct i tak, že kdybych byl písní a zejména novinkou v repertoáru Rangers, měl bych nakročeno k depresím, že se na koncert sotva kdy podívám.

Na zkoušce se předběžně připravilo zařazení takových hitů jako Deštivá nálada, Romance 16. léta, O.K., Otec a syn, Sing, sing, Třícentová opera, Ta zem je tvá zem, Žlutý pták, Ženění, ženění, 900 mil či Prázdné nádraží. Ani jeden z nich, stejně jako úplná novinka s autobiografickým textem o Honzovi Vančurovi od jeho manželky Evy, se do čtyř a půl hodinového programu nevešly. Z prvního LP Rangers se tam ale přece jen protlačily dvě písně, které jsem dosud na koncertech neslyšel – Pojď ven a Oh, Shenandoah. Honza v případě druhé z nich zmínil návrat do dob začátků, které mi skutečně její instrumentálně úsporné aranžmá a i vystřídaní Karla a Honzy v interpretaci jednotlivých slok opravdu připomněly.

Pokud bych měl vyzdvihout nějaký překvapivý prvek (což už je takové mé tradiční „okénko“), pak by to byla v prvé řadě přítomnost flétny a píšťal, respektive dcery Pavlíny Jíšové, Adély Lounkové, která se představila i pěvecky (m.j. Colorado a brilantní Prodavač Michala Tučného). Během koncertu jsem si znovu uvědomil, jak k Rangers flétna prostě patří. Vzpomínalo se tak na Milana Dufka a jeho čtyřicetileté působení v Rangers nejen jako na interpreta a autora, ale právě i flétnistu. Flétna se tak typicky vrátila například do písní Pes suverén, Svatba trpasličí a Smutný psaní. V některý písních šlo o nečekaný duet flétny Adély s harmonikou Maxe Pressera, který překvapil zejména v novém aranžmá duetu Neplač malá. Jakkoliv píši o návratu flétny/píšťal, barvou šlo o zvuk převážně nový. Jakoby s ním na Vysočinu, či do Rákosí romanticky zavál vítr obvykle pročesávající hustou trávu irských plání. Stejný zvuk působil velmi příjemně i v případě Hvězdy, či 500 mil.

O jedinečné atmosféře Ogaru ve smyslu kontaktu s Rangers a také pohostinnosti rodiny Nesázalových, počínaje silvestrovským menu, jsem už psal, ale těžko vynechat to, co je neodmyslitelné. Ve vztahu k majiteli Ogaru panu Pavlu Nesázalovi musí navíc ještě zaznít, že v ryze pozitivním smyslu doslova šokoval (alespoň podle mě a mých sousedů v sále) svým pěveckým sólem v závěrečných Polích s bavlnou, konkrétně silou svého hlasu a sugestivní interpretací ve svahilské verzi. Myslím, že nezpůsobuji přehnaná očekávání, když dodávám, že i to je jeden z důvodů pro návštěvu některého z koncertů na Ogaru v roce 2012.

A na úplný závěr ještě k horkým novoročním dárkům: první díl hitparády „Devítka“ Honzy Vančury pro Šlágr TV je natočen (Aneer nám určitě přinese další podrobnosti) a Franta Goliš Drápal vydal se svým uskupením Charlie novou bluesovou desku „The Bomber“. A jestli si mohu dovolit závěrečné novoroční přání pro nás fanoušky Rangers, pak: hodně koncertů, zajímavých projektů a novinek do mého „okénka“ překvapení …tedy „nic nového“ oproti roku 2011!

Se srdečným přáním všeho nejlepšího Rangers – Plavcům a jejich fanouškům
Bořek